Rozhovor: Jan Ševčík

K fotbalu mě přivedl táta

Využijme domu, kdy fotbalová hřiště a jiná sportoviště zejí prázdnotou k poznání TJ Kunice o něco blíže. Pojďme si představit hráče, trenéry, fanoušky, funkcionáře, správce nebo ty co se o jednotu vždy starali.

Dnes vás vezmeme do šatny A týmu a představíme mladého hráče Jana Ševčíka.

• Řekni nám, jak si vyrůstal s fotbalem v Kunicích a co tě u fotbalu stále drží?

Fotbalové začátky jsem měl v Kamenici, ale pro nedostatek hráčů tam nebyl dorost, proto jsem začal trénovat v Kunicích.
Přišel jsem do mladšího dorostu, kde jsme hráli krajský přebor. Ze začátku to pro mě bylo těžké, nedařilo se mi najít správnou pozici, ale díky skvělé partě i dvojici trenérů se mi podařilo do týmu zapadnout a velmi se zlepšit.
Hned druhý rok v mladším dorostu jsem dostal kapitánskou pásku, což mě motivovalo o to víc, odevzdat na hřišti to nejlepší. Během jarní části této druhé sezóny jsem byl více méně přeřazen už do staršího dorostu, kde jsem s klukama od 10:15 hrál zápas a pak jsem vždycky od 12:30 šel ještě hrát i za mladší dorost. Druhý zápas jsem sice vydržel třeba 60 minut, ale já v tom kluky z mladšího dorostu nikdy nechtěl nechat. Ve starším dorostu jsme pak měli úžasnou partu. Dařilo se nám a jeden rok jsme dokázali být na 2. nebo 3. místě.
Celý dorost jsem odehrál na pozici záložníka. Poté přišel trenér áčka Lukáš Liška, že se mu líbí můj styl hry a chtěl by mě zapojit do áčka. Proto jsem poslední půlrok dorostu už trénoval s áčkem a někdy i nastoupil do zápasu. Potom jsem dostal důvěru na kraji zálohy a chytil jsem se šance, poté jsem trošku začal cestovat sestavou a i přes častá zranění jsem se teď usadil na stoperské pozici, kde nám to výborně funguje a se skvělou podporou záložníků máme jednu z nejlepších obran v soutěži. 
U fotbalu mě drží spousta věcí, kromě toho, že jsem zvyklý na pohyb, tak převážně to, že fotbal miluji, ať už je to hraní nebo jen koukání na fotbal, všechno s ním spojené mě baví. V neposlední řadě to je i parta, kterou máme v kabině, která je taky super.

• Kdo byl pro tebe motivací a kdo tě k fotbalu přivedl ?

Nikdy jsem neměl jednoho určitého hráče, který by mě motivoval nějak speciálně, ale vzhledem k tomu, že fandím Arsenalu, tak samozřejmě Tomáš Rosický byl ikona. K fotbalu mě přivedl táta, staršího bráchu dali asi ve 4 nebo 5 na fotbal a já chtěl dělat to co on, takže jsem asi ve 3 začal taky.

• Jak je známo kluky zajímají nejvíce kopačky, jaké jsou tvoje preferované ?

Dříve jsem měl spíše kopačky Nike, ale poslední dobou mi začaly více sedět Adidas.

• Jaká je tvá první vzpomínka z mládežnických týmu Kunic ?

Hned první den, když jsem přišel na první trénink mladšího dorostu a tam na hřišti běhal asi tak o 10-15 centimetrů vyšší David Paclík. Říkal jsem si, co se to tady děje a že nemám šanci, pak jsem se díky bohu dozvěděl, že ve stejný čas trénuje i starší dorost a že patří k nim.

• Máš nějakou vtipnou historku z dorostu nebo žáků?

Žádnou specifickou si asi nepamatuji, ale teda všechna soustředění byly parádní a na nich byla spousta srandy, tam se také nejlíp dává dohromady parta a člověk dokáže najít super kamarády.

• Jak vnímáš vývoj kunické kopané, co by jsi v klubu chtěl změnit ?

Líbí se mi, jak jsou Kunice jako klub vedené. Když se podívám na hráče áčka, tak to jsou vlastně vesměs kluci, co v Kunicích vyrostli. To si myslím, že je podstata Kunic. Malý klub v kterém jsou lidi, kteří o Kunice mají vyloženě zájem.

• Znáš nějakou pro tebe kunickou legendu ? Hráče, který se do kronik zapsal nesmazatelně?

U této otázky jsem dlouho přemýšlel a musím dát kredit těm, kteří na mě působí nejvíc za moje působení v Kunicích a tím je Lukáš Liška a Jiří Novák, kteří se o klub velmi starají a hlavně svým působením dokázali z áčka i béčka vytvořit skvělé týmy, které se snaží hrát fotbal, což se o všech týmech ze soutěže říct nedá.

• Co by jsi popřál mladým hráčům TJ ?

Ať si fotbal užívají, udělají si skvělé kamarády a ať jim láska k fotbalu vydrží co nejdelší dobu. 

Za TJ Kunice přejeme Honzovi hodně zdraví a děkujeme za rozhovor.